Opět jsem před závodem nebyl do poslední chvíle rozhodnut, zda vyrazím na závod jako SO. O tomto víkendu bylo spoustu akcí, které jsem chtěl navštívit, musel bych se tak snad rozčtvrtit, abych mohl být všude. Navíc jsem neprovedl upgrade, který jsem původně plánoval. Nakonec však v mé mysli vyhrál závod, přeci jen je to VHF contest, jeden z mých oblíbených závodů. Chtěl jsem obhájit své loňské prvenství. Rozhodnutí padlo a tím jsem zabil 4 dny, pátek – fyzická a psychická příprava, víkend – contest, pondělí – spánek, vzpamatování a úklid. Podle seznamu jsem naložil věci do auta. Už to mám celkem vymakané, nemusím se tak děsit, co jsem ještě mohl zapomenout. Nejčastěji se zapomíná na takové nepodstatné věci jako je napájecí šňůra ke zdroji, ta totiž není v mém myšlenkovém pochodu od mikrofonu k anténě. Vyrazil jsem, nakoupil jsem, dorazil jsem, postavil jsem – netřeba komentovat, stále stejné. Sice bylo pěkné, že jsem měl vše postavené už dvě hodiny před závodem, ale elektrika nebyla. Už jsem vymýšlel nouzové řešení, ale naštěstí elektrika hodinu před začátkem závodu dorazila. Byla to nepříjemná zkušenost. Všechno připravené, ale do poslední chvíle bez proudu. Závod se rozjel ze začátku celkem průměrně. Pak jsem si čím dál více začínal uvědomovat jaký je na pásmu bordel a že mé nejčastější slova jsou again, repeat, not copy atp. Netvrdím, že by ten bordel byl nadstandardní nebo ho dělala nějaká konkrétní stanice, spíš si myslím, že za to může přijímač FT-847. V posledních dvou závodech (VHF07 a 2sub08) jsem totiž měl půjčený IC-7400 a to bylo jiné kafe. O to víc mě to žralo! Sledoval jsem jak během sobotního večera mám o 50 qso míň než loni a dokonce méně než při 2. subregu a to nedodá na náladě. Hlodalo to, hlodalo to, až jsem si říkal, proč já tu vlastně sedím, že jsem raději nejel na ten CIAF, už aby byl konec závodu! K tomu se v neděli přidalo hnusné počasí (100% vlhkost a viditelnost od 10 do 100m), prostě výborné! Když si člověk odskočí na technickou přestávku, přijde o kmitočet a jiný nenajde, protože ho vyženou (né, moje chyba sorry). Prostě nálada byla tu tam, co vám budu popisovat. Přetrpěl jsem to až do konce závodu a pak rychle domů.

Abych uvedl taky nějaké amatérské informace, zdálo se mi, že bylo díky frontálnímu systému nad Německem v závodě méně stanic, ale přesto se daly dělat docela dlouhá spojení. Na výzvu mi přišlo několik G. F stanice na mě stály frontu, bohužel jsem spoustu spojení nedokončil. Italové moc nevolali, ale když jsem si domluvil sked na chatu, vždy jsme se bez problému v bombastické síle udělali.

Tedy abych to shrnul: Psychicky jsem se sám odrovnal už v sobotu večer. I když parádní výsledek, jsem s ním nespokojen, mohlo to být lepší. Celkově jsem si to vůbec neužil a mám spíše nagativní zážitek. I takto s odstupem času (týdne) nejsem úplně rozhodnut co s dalšími závody. Uvidíme. Třeba se to nějako vstřebá. 73 Honza